26.4.2008
Den jí
začal jako téměř každá sobota – ve 2 hodiny ráno přijde děda jí vzbudit –
odchází s babičkou do práce. Proč tak brzo říkáte si? Protože prostě jindy
neměla čas. Měla toho tolik, že pokud si chtěla vydělat nějaké peníze, musela
v noci a dopoledne, odpoledne už měla jiný program. A i přesto, že toho
moc nenaspí, do práce chodí. Už jí nebaví věčně chodit za rodičema, že
potřebuje peníze na to a na to a poslouchat to jejich nadávání, jak je stojí
hromadu peněz....
Naobědvala
se u babičky a tentokrát si nešla lehnout jako většinou, když přijde
z práce. Musela domů. Mamka byla dopoledne v práci a odpoledne
odjíždí zase tak musí doma trochu pomoct. Jinak by rodiče zase nadávaly. Pak
měla šerm. I přesto, že byla utahaná, měla dobrou náladu, zvlášť protože byla
s lidma, které má ráda a kterých si nesmírně váží.
Je divný,
jak se může dobrá nálada ve vteřině změnit. Stačí, aby člověk, se kterým máš
souboj zaútočil a tys udělal pozdě kryt....... v tu ránu on má dírku
v ruce, tobě ztuhne úsměv na tváři. Nikdo ti nenadává, nikdo ti nic
nevyčítá, ale tobě je najednou dost špatně......Natálii taky nebylo nejlíp.
Petr se rozhodl, že si s Natálií chce promluvit. Věděla, že jí čeká
rozhovor pro ni ne moc příjemný, nechtěl jí vynadat, snad naopak spíš říct ať
si z toho nic nedělá, ale ona tyhle rozhovory prostě nedokázala.
„Když už
čekal asi půl hodiny venku a tím se vlastně nekonal trénink, šla jsem teda za
ním. Začal mluvit, ale chtěl, abych se mu dívala do očí. Jenže to jsem nemohla.
Nedokázala jsem se mu podívat do očí po tom co sem udělala. V životě jsem
nikomu neublížila a najednou jsem bodla člověka, ne schválně, ne moc, ale
bodla. Už to stačilo k tomu, aby se pro mě kord stal, alespoň pro tu
chvíli, velkým nepřítelem.....
Rozhovor
se nekonal, Petr ho ukončil dřív než začal a spolu s ním i trénink. To jsem
nechtěla, kluci byli pořádně naštvaní a právem, protože nevěděli, proč se
trénink vlastně zrušil. Nicméně, ještě že jsem u sebe měla Šárku, která
přijela, protože večer razíme do bowlu....“
Měla
pocit, že hezký večer, který plánovali, je v ohrožení, raději tedy klukům
napsala sms, ať se ukážou. Petr slíbil účast jen, když si spolu promluví. Pokud
chtěla tuhle záležitost jednou pro vždy ukončit, musela na jeho podmínku
přistoupit. Večer se sešli, rozhovor byl krátký, Natálie z něj neměla
velkou radost, ale alespoň to měla za sebou...
Byla
celkem nuda, Natálie byla stále vyplesklá z tréninku, zvlášť, když Dan pak
poslal sms, že má 1 steh.
Petrovi
nebylo v zakouřeném prostředí zrovna nejlíp, tak chodil ven na čerstvý
vzduch, občas tam s ním byla i Natálie. Pak přišel ven i David. Stáli tam
spolu a zrovna prošel kolem Petr. Ten, kterému nejvíc vadí to, že Natálie má
něco s Davidem, snad možná proto, že David má holku.....
Natálie
šla Petra hledat. Našla ho opřeného o zeď domu a z jeho očí mohla jasně vyčíst,
že měla v pravdu v domněnce, že utekl tak daleko jen, aby se nemusel dívat
na ní a Davida. Najednou jí to začalo všechno mrzet. Rozhodla se ze vteřiny na
vteřinu – musí to s David ukončit. Už to nestihla, protože šel domů, tak
mu alespoň, i když nerada, napsala sms. Věděla, že řešit to přes sms není
slušný, ale chtěla tuhle etapu mít jednou pro vždy vyřešenou. Hotovo....